Procházek a výletů máme za sebou docela dost, ale chybí čas to všechno od začátku zpracovat.
Tak začneme od prostředka. A časem (snad) se to postupně doupraví.
V sobotu jsme vyrazili na naši častou trasu Šárkou do Mekáče na Evropské a zadem kolem Vokovické vozovny přes zahrádkářskou kolonii, Veleslavín a kolem parku Hadovka zpátky. Kousíček od Jenerálky jsme narazili na docela velkého slepýše hned u cesty.
Chvilku jsme sledovali, jestli nevleze na cestu, kde by ho převálcoval nějaký rozjetý cyklista. Nakonec jsme ho poponesli aspoň kousek dál od cesty. Jsou chránění, tak ať není o jednoho míň zbytečně rychle. Nic mu samozřejmě nezabrání se na tu cestu vrátit, ale nechtěli jsme vidět, že ho někdo přejede hned potom, co vyrazíme dál. A vyčítat si, že jsme tomu mohli předejít.
Asi po dvou stovkách metrů jsme zase přímo na cestě narazili na dalšího. Taky jsme ho kousek z cesty odsunuli. Když jsme sledovali, kterým směrem se vydá, všimli jsme si v listí dalšího. Vylézání hadů a štírů na svatého Jiří platí evidentně i pro slepýše.